COVID POZITIVNÍ

Hezké úterý! U mě sice moc hezké není a ani bych nevěděla, že je úterý, kdybych se nepodívala do kalendáře - jak už totiž napovídá název článku, bohužel se ani mě covid nevyhnul a tím, že většinu dne pouze spím a odpočívám, jsem ztratila pojem o čase. Společně se mnou je pozitivní i moje mamka a začalo to ve čtvrtek večer, kdy u se u ní objevily zvýšené teploty. Bylo nám celkem jasné, že se nakazila, jelikož v práci přišla do kontaktu s dalším pozitivním člověkem. U mě propukly příznaky v sobotu ráno a to bolestí hlavy. Vše se ale rozjelo relativně rychle a noc ze soboty na neděli byla pro nás obě doslova očistec. Horečka není nic překvapivého, ale tak nesnesitelnou bolest hlavy a celého těla jsem nikdy neměla. Noc jsme proseděly v křeslech, jelikož bolestí se ani nedalo ležet a bylo to jako když mi někdo drtí kosti zevnitř. Prášek zabral až k ránu a konečně jsem se aspoň trochu vyspala. Každopádně abych nezněla až moc hororově, od té doby je nám lépe. Proto jsem také využila příležitosti a ozývám se vám aspoň formou tohoto informačního článku. 

Největším oříškem bylo přijít na to, co by nám aspoň trochu ulevilo od bolestí. Paralen ani Ibalgin vůbec nezabíraly. Na internetu jsem se ale dočetla o Ibuprofenu Rapid. Je to tato oranžová krabička a je to pro nás malý zázrak, protože jen po tomto prášku nám trochu klesly teploty a polevila bolest. Nepřeji vám to, ale pokud by vás covid také potkal, rozhodně doporučuji! 

Po tom, co nás kontaktovala hygiena jsem si sama zažádala o PCR test. Za normálních okolností je pro samoplátce, ale jelikož u mě už propukly příznaky a bylo mi opravdu špatně, poslali mě na něj zdarma. Absolvovala jsem ho v neděli kolem poledne a popravdě jsem se té šílené špejle bála vždy více, než samotného onemocnění. :D Což byla samozřejmě blbost a raději bych šla znovu na takových 20 testů, než opět prožít sobotní noc. Nemusíte se toho vůbec bát, necítila jsem skoro nic a je to záležitost několika sekund. Co se týče průběhu řekla bych, že s mamkou máme do puntíku stejný. Zvýšené teploty nebo horečky, bolest hlavy, kloubů a svalů, pálení v krku a celková slabost. Dnes je mi zatím nejlépe, ale v předchozích dnech jsem byla vděčná za to, že jsem si dokázala oloupat pomeranč. Včera mě také pobolívaly ledviny a mám pořád hroznou žízeň. 

Chuť a čich jsme ale zatím neztratily a dnes jsem si tak mohla vychutnat výborné francouzské brambory od taťky, který se o nás dokonale stará. Ten zatím s bráchou žádné příznaky nemá a doufám, že se jim i přes domácí infekční prostředí tohle svinstvo vyhne. Pokud mi bude dobře i další dny, chci se pokusit o nějaké články, ale nemohu vám nic slíbit. Od známých, kteří covid už prodělali mám informace, že jeden den je vám téměř skvěle a další den na umření - je to nemoc s nevyzpytatelným průběhem a nedá se tak nic naplánovat. Každopádně jsem ráda, že to budu mít za sebou a musím si trochu nasypat popel na hlavu s tím, že jsem doposud tohle onemocnění trochu zlehčovala. Tvrzení "je to klasická chřipka" bych asi už po sobotní noci nevypustila z úst, ale kdo ví - třeba to forma chřipky je. Každopádně já jsem takovou v životě neměla a to si myslím, že vydržím celkem dost. Byly totiž i chřipky, se kterými jsem s horečkami seděla v práci a nedělalo mi to zdaleka takový problém, jako si v sobotu dojít na pitomý záchod. Nechci vás strašit ani přehánět, ale sdílím pouze svojí reálnou zkušenost. Mějte se krásně a pevně doufám, že tahle šílená doba bude brzy za námi - i když je to bohužel zatím v nedohlednu...