JAK SE UČÍM (TIPY)

Dnes tu pro vás mám možná opět netradiční článek, ale v současné době se někomu z vás možná bude hodit. Přesně za měsíc touto dobou už nejspíš budu mít po státnicích. Je neskutečné si to takhle říct a první zkouška mě čeká za ani ne 3 týdny. Nastal tedy čas přejít na další fázi mého učení a napadlo mě, že bych se s vámi o tenhle nepříjemný proces mohla podělit. Můj styl učení by možná nevyhovoval všem a každý si v průběhu let studia na střední či vysoké škole osvojil vlastní mechanismus, který mu sedí nejvíce. Každopádně inspirace není nikdy dost a třeba tu naleznete pár tipů. Nikdy jsem nepreferovala ten způsob, kdy se člověk snaží natlouct do hlavy slovo od slova. Ať už se mi to třeba několikrát povedlo dostat doslovně do paměti, ve finále jsem si při zkouškách vždy upravila definici podle svého a vše řekla vlastními slovy. Není to podle mě efektivní a stačí byť i malé "okno" a člověk je v háji. Nejdůležitější je nad věcmi logicky uvažovat a zamyslet se nad učivem selským rozumem, aby vás v případě výpadku paměti nic nepřekvapilo.

Pokud se učím na obsáhlé zkoušky jako jsou zrovna státnice, nejprve si "první dvě kola" okruhy jen pročítám. Nesnažím se nic násilně dostat do hlavy a jednoduše je čtu jako knížku. Samozřejmě mě nesmí nic rušit, abych vůbec věděla, co je na papíře. Takto se do hlavy dostane mnohem více věcí, než by člověk dokázal na první dojem odhadnout. Děj z knihy si také pamatujete po jejím jediném přečtení a takto to funguje i se studiem. Rozvrhla jsem si tedy na každý den část otázek, které jsem si četla. Takto jsem vše opakovala ještě jednou a po těchto dvou zmíněných kolech mám už několik informací v hlavě - i když na zkoušku to určitě ještě nestačí. 

Další fáze pro mě začíná shodou okolností dnes a to už je samotný proces pravého učení - tedy více nad informacemi přemýšlet a snažit se zapamatovat to nejdůležitější. V tom mi pomáhají i malé lístečky, které si lepím na začátek každé otázky. Je to pro mě takový stručný obsah toho, co každá otázka obsahuje a klidně i 10 stránkový okruh mám jednoduše shrnutý v malém růžovém čtverci. Tohle u mě funguje skvěle, protože se mi tak do hlavy dostávají záchytné body, od kterých se mohu odrazit. Popravdě pokud vás čekají první státní závěrečné zkoušky, je naprosto zbytečné od sebe vyžadovat nadlidské výkony a čekat, že na potítku popíšete několik stran A4. Nikdy člověk neřekne vše, co každá otázka obsahuje. Na to ani není čas a nejdůležitější je vědět základy, souvislosti a umět z nich vytěžit co nejvíce. Z vlastní zkušenosti vím, že hodně věcí má člověk v hlavě, aniž by o nich věděl. Nedržet se striktně jen papírů a doslovných definic je základ úspěchu. To je asi nejcennější rada, kterou jsem se naučila a hodně lidí pohořelo právě na tom, že se snažili z hlavy dostat přesné formulace, které měli v papírech, i když by při zapojení vlastního myšlení dokázali totéž věc lehce odvodit. 

Pokud vás také čekají nějaké zkoušky, držím vám všechny palce!