ZÁŘÍ

Všechny vás vítám u dnešního článku! Bude to klasické shrnutí uplynulého měsíce ve formě fotek, které se mi nastřádaly v telefonu. Září pro mě bylo plné odpočinkových dní. Po hektických letních měsících, které byly plné cestování a výletů, jsem se už těšila na takový ten klid domova a volnější víkendy. Některé z nich sice byly též plně nabité, ale více jsem si odpočinula a přirozeně zpomalila. Přesně tohle mi vždy evokuje přicházející podzim. Je to mé oblíbené roční období právě proto, že čas plyne línějším tempem a je zde prostor pro aktivity, díky kterým můžeme více relaxovat a zaměřit se sami na sebe. Tím myslím uvařit si nebo upéct něco dobrého, přečíst si nějakou zajímavou knížku, uklidit, umýt okna, poté zapálit svíčky a jednoduše si užívat domácí pohodu. I takové bylo částečně mé září a podrobněji jsem se ho snažila zachytit v následujících fotkách. Jak jste si první podzimní měsíc užili vy? Máte rádi podzim a na co se v tomto období nejvíc těšíte? 

Ať už káva s kamarádkou nebo doma, jsem její milovník a nedovedu si bez pravidelné dávky kofeinu představit svůj den! :D Sice nepiju silnou a jsem spíše zastánce kávy s mlékem nebo cappuccina, ale dva šálky denně jsou pro mě nezbytností. Září je také obdobím švestek, takže to byla příležitost upéct první letošní švestkový koláč. Kdybyste chtěli vyzkoušet recept, najdete ho na tomto odkazu. 

Zhruba v polovině měsíce jsem začala pokukovat po podzimních dekoracích. Do interiéru jich mám plno a pořídila jsem pouze pár nových svíček. Nicméně letos jsem chtěla do podzimního kabátu obléct i můj balkón a jak to dopadlo jste mohli vidět v předchozím článku. Sezónní doplňky jsou mojí velkou slabostí a jsem za ně schopná utratit velké částky. :D 

Také jsem si udělala radost několika dalšími maličkostmi. Po dlouhé době jsme zavítali do kina a i když nejsem extra milovníkem historických filmů, určitým způsobem mě nalákal film Jan Žižka. Nejen, že je to osoba spojená s naší zemí, ale slyšela jsem rozporuplné názory na filmové zpracování. Část lidí byla nadšená a část film naopak odsoudila. Filmy Petra Jákla se mi vždy líbily a tak jsem si chtěla udělat vlastní názor a bylo to dobré rozhodnutí. Moc se mi to líbilo a při posuzování filmu asi nejvíce záleží na tom, co od něj kdo očekává. Bylo to pojaté tak, aby Jana Žižku pochopilo i zahraniční publikum, což je podle mě správně pojaté, když v něm hrají i američtí herci. Ben Foster se role zhostil na jedničku a za mě film určitě doporučuji - to podstatné je v něm zachycené. Další radostí jsou nové podzimní boty, které jsem zatím nevytáhla, ale určitě je uvidíte v nějakém dalším článku.

Opět čas káviček a dalších dobrot. S mamkou jsme po našich nákupech zašly do Costa Coffee a daly si výborné javorové latté. Na můj vkus je až příliš sladké, jelikož já obecně kávu vůbec nesladím, ale k podzimu se hodí a aspoň jednou v téhle sezóně nesmí chybět. Pustila jsem se také do mého prvního cheesecaku a chuťově nebyl vůbec špatný. 

Dalším typickým podzimním pokrmem, kterého jsem se nemohla dočkat je dýňová polévka. Rozhodně jsem ji nedělala naposled! ♡

Jak jsem zmiňovala, září bylo měsícem, kdy jsem zpomalila tempo a věnovala se spíše aktivitám v prostředí domova. Není tedy divu, že se mi nastřádalo celkem dost oblíbenců, ať už z řady filmů, seriálu, knih, ale i kosmetických produktů. Proto bych jim ráda věnovala nějaký z dalších článků, kde bych vám je představila podrobněji. Netflix koncem září uvedl minisérii s názvem Dahmer. Jeffrey Dahmer byl americký sériový vrah a v minulosti už jsem o jeho kauze četla několikrát. O psychopaty, sériové vrahy a podobná témata se zajímám už cca 13 let a musím říct, že nic tak povedeného (co se týče televizního zpracování) jsem snad zatím neviděla. Tímhle Netflix zabodoval a před výkonem Evana Peterse smekám, hluboce. Velmi doporučuji! Někdo by řekl, že pouze pro silné žaludky, ale z hlediska nechutnosti jsem už viděla horší věci, např. v dokumentech a na mě paradoxně nejhůře nepůsobily lidské ostatky, které si hlavní představitel dával k večeři, ale něco úplně jiného. O tom bych se ráda rozepsala někdy jindy a ráda bych tak opět oživila rubriku, kde jsem se k podobným tématům v minulosti vyjadřovala. Paralelně k tomu sedí i knížka s názvem Sociopat odvedle, kterou momentálně dočítám.

Poslední dny mě jako každý rok v tomto období dohnalo menší nachlazení a následující víkend pro mě bude ve znamení odpočinku. Se změnami počasí je tohle každoroční klasika a teď kolem mě odpadávají téměř všichni. Čaj se zázvorem a citrónem to jistí. 

A poslední snap nemůže být směřován jinam, než na zakončení září, což u mě znamenalo spoustu nasbíraných hub a následná večeře v podobě smaženice. Naprosto tohle jídlo miluju a je neskutečné, jak vynikající pokrmy můžeme prostřednictvím přírody vykouzlit. ♡

Mějte se krásně a brzy se těším u dalšího článku!